Havarijní stav zámku

Celkový stav zámku je havarijní, a to i přes veškerou snahu města jako vlastníka a dobrovolného spolku. V obou křídlech byly realizovány záchranné práce, kterými se vyřešilo odvodnění zámku a zabezpečení základové desky. Stav zámku vyžaduje navázání na předchozí záchranné práce, aby jej bylo možné využívat širokou veřejností. 

Stav zámku z února 2021
Přibližně 75 % všech nosných konstrukcí staticky je velmi výrazně poškozeno. Významný historický prvek, krov z počátku 18. století, je napaden dřevokaznými houbami a hmyzem, části jsou vyřezané, spoje uvolněné nebo zborcené. Celkový stav krovu je hodnocen jako významně poškozený. Detailní informace o stavu krovu jsou obsahem dendrochronologického rozboru [1] a mykologického rozboru vzorků dřeva krovů [2].

Pohled na severovýchodní křídlo
Vážné konstrukční vady mají i některé vodorovné konstrukce (stropy). Zároveň je nutno zdůraznit, že část konstrukčních vad způsobených špatnou či žádnou údržbou na základové desce, odvodnění základů, zpevnění pilířů a dalších nutných oprav, již bylo v minulosti provedeno.

Ve 2.NP zámku, v části byly objeveny renesanční, barokní, klasicistní a secesní malby. Autorem posledních jmenovaných je Alfons Mucha, viz restaurátorský průzkum z roku 2019 [3].


Pokračující destrukce - severovýchodní křídlo


Poškození stropních konstrukcí

Stav krovu

Stav krovu

Vstupní schodiště - vnitřní část

Zdroje:

  • Výzkumná zpráva - dendrochronologické datování dřevěných konstrukčních prvků ze zámku v Hrušovanech nad Jevišovkou, r. 2017, DendroLab Brno, Ing. Tomáš Kyncl
  • Odborný posudek - laboratorní zpráva - mykologický rozbor vzorků dřeva, r. 2019, Ing. Jiří Frankl, Ph.D.
  • L. Jaroš, Restaurátorský průzkum interiérů na zámku v Hrušovanech nad Jevišovkou, Nálezová a průzkumová zpráva, díl VI, 2019; v souladu s tímto restaurátorským záměrem bylo vydáno Závazné stanovisko, ROZHODNUTÍ č. 429/2019 ze dne 13. 11. 2019