Vzpomínka na hraběnku Kammelovou k Mezinárodnímu dni žen

Hraběnka Anna von Hardegg byla nejen pravou šlechtičnou, ale také silnou ženou, která se nebála v lásce ke svému muži překračovat jakýchkoli překážek. Přes všechna úskalí v životě, která v té době napovídala, že sňatek s jejím o osm let mladším mužem nebude společensky ideální a přijímaný, s ním žila až do věku 73 let a stala se významnou osobností hrušovanské historie.

Hraběnka Anna rozená z Hardegga se narodila 12. května 1805 v Hrušovanech nad Jevišovkou. Mezi předky Anny patřili příslušníci starobylých a významných rodů – Hardeggů a Althannů. V době, kdy mužští členové rodiny Kammelů, pocházející z německého selského rodu ze Starého Friedlandu v Prusku, pracovali na panství hraběte Johanna Hardegga, dojížděla za nimi starší sestra Anna z hrušovanského panství. Při svých milovaných projížďkách na koni ji často doprovázel o osm let mladší služebník Karel Friedrich Kammel. Tehdy se také začali sbližovat a o pár let později následovala svatba.

Jejich manželství bylo velmi netradiční a budilo velkou pozornost. Nejenže pár neustále provázely problémy stavovských rozdílů, které byly umocněny dobou, ve které se románek odehrával, ale také věkový rozdíl a náboženství. Zatímco Anna byla vychovávaná v přísném náboženském prostředí, jak se na šlechtičnu hodí, Karel byl protestant. Hraběnka však ve svém muži spatřovala jiné důležitosti, kvůli kterým, se do něj zamilovala. Jak sama uvedla v dochovaném dobovém tisku, stala se jeho ženou „... kvůli jeho slušnému chování, praktickým názorům v ekonomických záležitostech a dalším ušlechtilým vlastnostem, v nichž dělal zvláště dobrý dojem. Císař jej následně povýšil jako rytíře s predikátem z Hardeggu a Kammel a stal se tak jedním z největších pozemkových vlastníků na Moravě“. [3]

zdroj: Vitruvius Moravicus

Do 40ti let věku Anna porodila celkem 3 děti. Poté se společně s manželem plně věnovali nejen jejich výchově, ale také ekonomickému a hospodářskému rozkvětu všeho majetku. Do dnešních dnů se dochovala fotografie obrazu Anny, Karla a jejich dětí (Emanuela, Karla a Dominika) z roku 1852. Rytíř Karel na něm sedí před svým cukrovarem, který založil v roce 1848. Jeho žena Anna sedí před zrekonstruovaným zámkem. Na portrétu je také jasně vidět, že Anna již byla v pokročilejším věku, zatímco statný a pohledný Karel byl schopen se nejen postarat o panství, ale také přinést mu zdravého dědice, kterého v té době bylo potřeba. [1] 

Manželé nechali přebudovat barokní zámek na neoklasicistní. Vzhled barokního zámku je patrný z níže uvedeného obrázku, kde je společně se zámkem zachycen rybník před vypuštěním. Vypuštěn byl jako poslední z kaskády rybníků, které se táhly proti proudu Jevišovky.[1] 

Anna se věnovala nemocným. V době, kdy neexistovala žádná nemocenská pojišťovna, zřídila v zámku lékárnu. Když její muž postavil nemocnici, osobně pečovala o nemocné. Byla také známá jako ochranářka všech zamilovaných, laskavá matka a hluboce věřící žena. Zemřela 2. prosince 1879 v úctyhodných 73 letech v Hrušovanech nad Jevišovkou. Pochována byla na malém hřbitově u kostela. Poté, co byla vybudována rodinná hrobka na zdejším hřbitově, byly její ostatky přeneseny zde. [2]

Zdroje:

1. KONEČNÝ, Michal (2015). Vitruvius Moravicus. Neoklasicistní aristokratická architektura na Moravě a ve Slezsku po roce 1800. Národní památkový ústav, územní památková správa v Kroměříži. Vydání první. ISBN: 978-80-87231-27-2.

2. FOUSEK, Miroslav (2020). HRUŠOVANY NAD JEVIŠOVKOU od dávné minulosti po současnost. ISBN 978-80-87378-68-9.

3. NOVÁKOVÁ, Olga (2020). Karel Friedrich Kammel von Hardegger. Staryhrad.cz. 2020. www: https://staryhrad.cz/index.php/multimedia/svetem-medii/karel-friedrich-kammel-von-hardegger