Archeologie mezi Znojmem a Mikulovem - jak to proběhlo?

V prostorách Společenského centra v Hrušovanech nad Jevišovkou proběhla ve čtvrtek 9. 6. 2022 série čtyř přednášek o archeologických výzkumech v regionu Hrušovanska, resp. v širším prostoru mezi Znojmem a Mikulovem. Zázemí akce skvěle připravil a zorganizoval Spolek pro hrušovanské zámek. 

První přednáška nás zavedla do doby římské ve středním Podyjí, které ve 2.–4. století n. l. obývali kmeny Germánů. Na příkladech archeologických nálezů v katastrech obcí Hrušovany n. Jev., Jevišovka a Šanov nám Mgr. Michaela Kmošková z Archeologického ústavu AV ČR v Brně představila, jak lidé na germánských sídlištích té doby žili, jaká obydlí stavěli a jaké předměty denní potřeby, ale i šperky, v té době používaly. Mnohé z nálezů také dokládají živý obchodní styk místních kmenů s Římany z provincií Římské říše a přítomnost jejich vojsk. Pro názornost byly prezentovány nálezy jak z terénních záchranných výzkumů, tak z detektorových sběrů spolupracovníků archeologického ústavu.

Ve druhé přednášce jsme se spolu s Mgr. Alenou Nejedlou Ph.D. z Jihomoravského muzea ve Znojmě ocitly ještě hlouběji v čase, na konci mladší doby kamenné v 5.–4. tisíciletí př. n. l., kdy na Znojemsku žila společnost, pojmenovaná později jako lid s moravskou malovanou keramikou. Konkrétně na způsobu pohřbívání (jak byly hroby budovány, jak byly nebožtíci ukládáni a jaké milodary jim byly do hrobu vkládány) jsme se na příkladech dozvěděli, že tehdejší lidé používali obdobný pohřební ritus od Horního Rakouska až po jižní Polsko. Prezentace obsahovala spoustu obrazového materiálu rekonstruovaných hrobů. Původně plánovaná přednáška Mgr. Davida Rožnovského Ph.D. ze znojemského muzea musela být bohužel ze zdravotních důvodů zrušena.

Na přednáškové odpoledne se bohužel nemohl dostavit ze stejného důvodu ani Mgr. František Trampota Ph.D. z Regionálního muzea v Mikulově, který chtěl představit některé z posledních výzkumů, uskutečněných jeho pracovištěm v katastru Drnholce. Po dohodě jsem ve zkratce některé z těchto výzkumů představil já. Byly tedy zmíněny dva záchranné archeologické výzkumy: na ploše novostaveb „Pod sýpkou“, kde bylo odkryto pohřebiště Langobardů z doby stěhování národů (6. století n. l.) a na ulici „Lidická“, kde bylo před stavbou kulturního domu odkryto osídlení z mladší doby kamenné, doby bronzové a ze středověku. Pracovníci muzea v Mikulově provedli také badatelské prospekce na ploše zaniklých vsí Vrbice a Holenice u Drnholce. Do přednášky jsem přidal informaci o publikovaných výsledcích Archeologického ústavu AV ČR v Brně, který dlouhodobě zkoumá prostor germánského osídlení mezi Drnholcem a Pasohlávkami. 

Má přednáška, která akci zakončovala, se věnovala zaniklým středověkým vsím na Hrušovansku (v prostoru cca od Lechovic po Drnholec a níže až k Dyji). Představil jsem jak základní metody, jakými lze zaniklé vsi zkoumat, tak celkový obraz regionu ve vrcholném středověku (13.–14. století), kdy zde bylo dalších přibližně 20 vsí, které postupně pustly a zanikaly. Přidal jsem také dílčí výsledky detektorových prospekcí z několika vsí (Libice, Petrovice atd.). Po skončení následovala ukázka nálezů, které lze při povrchových sběrem na ploše vsí získat – k vidění byla keramika a kovové nálezy jako mince nebo části železných podkov, stavební kování, nože apod.

Jako spoluorganizátor chci i za Spolek pro hrušovanský zámek poděkovat přednášejícím za jejich výklad, návštěvníkům za účast, dotazy a za následnou diskusi. Mě osobně velmi potěšila návštěva prof. Josefa Ungera, který přijal pozvání a přednáškového podvečeru se zúčastnil. Pevně věřím, že se z této akce stane každoroční tradice, kdy nám odborníci z oboru archeologie představí některé ze výzkumů, které se v regionu proběhly ať už dříve, či v poslední době. Díky patří také členům spolku (www.sphz), kteří se na akci velkou měrou podíleli. 

Bc. Zdeněk Omelka